Návštěva Tempore

Bodega Tempore – Lecera – Vino de la Tierra Bajo Aragon

Toto vinařství jsme si vyhlídli před Dusseldorfem 2017, především z důvodu, že jsme chtěli rozšířit naše portfolio o vína z provincie Zaragoza, která je naše srdcovka. Vína, která jsme ochutnali, nám lahodila. Export manager Elena a majitelka Paula v nás také zanechaly ty nejlepší dojmy, tak jsme již v květnu objednali první dodávku skládající se z ekologické řady Terrae a výběrové řady Generacion. A my již na začátku věděli, že vinařství musíme co nejdříve navštívit. A cesta do Španělska na přelomu srpna a září 2017 k tomu byla ideální.

O vinařství – Rodina Yago Aznar víno pěstuje již čtvrtou generaci. Své hrozny ale dodávali do místního družstva, kde se z nich potom zpracovávalo víno. Až v roce 2001 sourozenci Paula a Victor po skončení svých studií přišli s tím, že by chtěli víno dělat kompletně, po svém a tak nějak lépe, jak to oni cítí. Postavili novou Bodegu, kromě svých vinic přikoupili nové pozemky, vysadili nové vinice a pustili se do toho. V současnosti má vinařství cca 80ha plodících vinic, dalších 25ha vysazených, kromě toho pěstují olivy, mandle a obilí. Vše v ekologickém režimu. Roční produkce 300-400tis lahví vína.

1.9.2017 přijíždíme po silnici A222 od Zaragozy přes Belchite do městečka Lécera. Připadáme si jako na slavné ROUTE 66 – patnáctikilometrový rovný úsek silnice, vedoucí přehlednou suchou krajinou, daleké výhledy, kde jsou vidět hory desítky kilometrů daleko. Ale nikde v dohledu ani kousek vinice, jen sem tam sad olivovníků nebo mandlí. Tohle není Rioja, která je zelená a členitá. Tohle je polopoušť.

Bodegas Tempore je na samém okraji městečka Lécera a už od samého začátku máme pocit elegance, čistoty a upravenosti. Není se čemu divit, Tempore máme už od začátku spojené s dvěma elegantními dámami Paula Yago Aznar (majitelka) a Elena Hernández Hibbert (exportní manažer). Elena i Paula se nás hned na začátku ujímají společně se svojí mladou kolegyní Alejandrou. Představí se nám Victor (spolumajitel), ale protože má na starosti veškeré vinice, sady i pole, hned zase letí po své práci. Vinařství pěstuje především odrůdu Garnacha tinta a potom Tempranillo. V malém množství i bílé Garnacha blanca a Macabeo.

Vinařstvím nás spolu s dámami provádí Eduardo – šéf výroby a manžel Pauly. Vše prostorné, čisté, v nerezu, připravené na sklizeň, která má začít v následujícím týdnu. Probíráme spolu postupy výroby – vzhledem k vysokým teplotám probíhá sklizeň v noci. Po odšťopkování jsou hrozny hned zchlazeny na 8°C a probíhá prefermentická macerace. Fermentace i macerace v nerezu jsou při přísně hlídané teplotě. U Tempranilla je poté malolaktika v nerezu, u Garnachy podle ročníku a kyseliny – spíš ji nedělají. Filtrace mechanická. Nás, kteří známe spíše vinařství z Rioja, zaskočila velikost barikového sálu – ano, je prostorný, ale sudů zde v porovnání se stejně velkými vinařstvími v Rioja až tak moc není – 185 klasických 225l bariků z amerického a francouzského dubu. A navíc 19 sudů 500l, ve kterých se výhradně dělá jen víno řady Generacion.

A jedeme na vinice. Paula nás dva, Elenu i Alejandru nakládá do terénního mercedesu a jedeme. Dámy si pochvalují, že tak krásný den dlouho nebyl. 25°C v období, kdy bývá kolem 35°C, jasná obloha a slabý vítr místo obávaného „Cierza“. Vinice jsou rozeseté trochu dále po okolí. Nejprve vinice FINCA VASALLO, kde jsou 70let staré keře Garnachy, pěstované na hlavu.  Suchá vápenitá, kamenitá půda, plná minerálů. Pozvolný svah, 550 m nad mořem, otevřený do okolní krajiny, vystavený působení všech živlů. Paula nám sděluje, že zde pršelo v dubnu a potom včera. Přesto zde není žádná závlaha. Práce na této vinici probíhají výhradně ručně a právě odsud je výborné víno Terrae Finca Vasallo Garnacha. Hrozny dozrávají, nicméně potřebují ještě 2-3 týdny.

Dále jsme se jeli podívat asi 10 km na vinici MASATRIGOS Keře jsou zde staré 16 let a jsou již vedené v kordonu. Je zde i roztahaná závlaha a sklizeň zde probíhá mechanicky traktorem. Mimochodem stejný stroj sklízí i přilehlé plantáže oliv, které jsou pěstované také v keřích vysokých do 2,5m. Přes mechanizaci je i zde vše pěstováno s maximální šetrností k révě i okolní přírodě. Hrozny zde jsou již téměř dokonale zralé a sklizeň zde začne již za týden.

Nakonec se ještě jedeme podívat na nově, letos vysázenou vinici u městečka Belchite. Deset hektarů vinic vysázených teprve letos v lednu zde zatím bojuje o svůj život a budeme si muset počkat 6-7 let, než z jejich úrody něco bude. Je ale pěkné vidět, že stále se posouvají kupředu.

Krásnou tečkou za prohlídkou byl oběd se všemi třemi dámami v restauraci vedle vinařství, plný příjemné konverzace, který jsme zapíjeli čím jiným, než vínem z bodegy Tempore. Moc si vážíme toho, že si ve vinařství našli na nás čas, přestože nepatříme k velkým odběratelům. Prohlídka totiž byla dokonalá.